Anotace: Nesloženo

Když zdáš se mi vzdálený, tvé oči nejsou k přečtení, tvé rty nemluví.
Ztrácím tu jistotu koho mám po boku.

Když popisuješ krajinu, když ve všem hledáš příčinu, když vše prozkoumáno,
to podstatné se vytrácí, rozebráno, nesloženo, po zemi se potácí.

Když děsím se tebe musím se zamyslet, zda jsi to ty nebo se ve skutečnosti bojím sebe.
Když odpověď nepřichází a moje tělo v netečnosti sebou hází, špatně se dýchá.
Na vše je řešení, jak u domu lešení, na vše je řešení, už jsem bez tebe.

Publikoval(a): Romana Saladerová, 31.7.2012