Anotace: Tohle snad, ani nepotřebuje antonaci. Je tam ta smutná část co nosím ve vzpomínkách a srdci. Je to z mého života.

Už rok se tam to lano houpá.
Proč každý doufá?

Že mám zapomenout?
Já ale nechci!
Chci si na tebe vždy vzpomenout
když mne napadnou nekalé věci.

Je to díky tobě jaký jsem
jak se všem drogám bráním
Ale zvládnu s tím žít?
znovu ten nůž k srdci skláním

Když jsi odsud odešel ty
tak proč ne já?
nemám tolik odvahy jako ty
ale vím že jsem tě moh zachránit právě já
Dá se s tím žít?
A pokud ano zvládnu to i já
když stále ten hlas mi opak povídá?

Proč nikdo nechápe že nejde zapomenout?
Že člověk chtě nechtě si musí vzpomenout.

A ta smyčka ta tam stále se houpá
a každý jen trapně doufá.
Že jednou snad časem zapomene.
a zároveň se bojí že už si nevzpomene.

Publikoval(a): Lasak, 3.8.2012