Anotace: 3.července 2016 tomu bude 150 let od doby, kdy začala bitva u Hradce Králové poblíž Sadské. Snad by stálo za to srovnat její průběh s 1.a 2. světovou válkou.

V roce 1866 válčilo pětset tisíc vojáků a zahynulo z nich čtyřicet tisíc. Zraněných bylo šedesát tisíc. Státy válčily dva, Prusko a Rakousko. Je příznačné, že v této válce zahynula jediná civilní osoba, babička, která přes výzvu nechtěla opustit bojiště.
V letech 1914-1918 válčilo sedmdesát milionů vojáků a z nich padlo devět milionů. Raněných bylo přes dvacet milionů. Válka trvala čtyři roky, zúčastnilo se jí třicet čtyři států a civilních osob v ní zahynulo pětset tisíc.
Ve druhé světové válce od roku 1939 válčilo sto deset milionů, padlo třicet sedm milionů a mrtvých civilních osob bylo přes dvacet milionů, počítaje v to i oběti
z koncentračních táborů. Válka trxvala šest let a účastnilo se jí 61 států.
První atomovou pumou zahynulo v Hirošimě dvěstě padesát
tisíc lidí, v Nagasaki dvacet pět tisíc lidí.
Albert Einstein na dotaz, jak asi by dopadla třetí světová válka, odpověděl: "Nemluvme o třetí světové válce, ale o čtvrté. Ta by byla vedena opět kameny a kyji jako prostředky pravěkého člověka."
Otec atomové pumy Oppenheimer se na podobný dotaz vyjádřil, že by nebylo ani dost živých, natož pak zdravých, aby pohřbili všechny mrtvé.
Vojenské odhady odborníků počítají, že by při použití atomových zbraní zahynulo v prvních dnech nové války osmset milionů lidí, to je více než desetina dnešního lidstva.
A tak si při 150.výročí bitvy u Hradce připomeňme, že
z civilních osob tehdy zahynula jediná babička a to proto, že nechtěla opustit bojiště.

Publikoval(a): podnebný, 7.2.2016