Véča a po véče
Véča a po véče
Anotace: jen tak - mezi básně vrazit něco prózy a připomenout si country muziku
Tak jsem povečeřel.
Zbytek mišmaše na špagety, ale jen s chlebem.
Chtěl jsem to zpít staroušem (pro neznalé: takhle se tady říká pivu Staropramen), jenže starouš se z lednice vypařil.
Tedy nevypařil, vypil ho syn.
Ale nechal tam plechovku Stelly. No, starouš to není, ale on starouš není zase nějaký halo, takže Stellu jsem dal, koneckonců byla pěkně vychlazená.
Pak mi na vytrávení v Country rádiu Hoffmann zazpíval Oranžový expres.
"Už z rodnýho ranče nevidím komín a stáj,
rychlík v barvě pomeranče sviští na New York, goodbye."
No jo, to je pohádka mládí, který už si ani nepamatuju.
Čtu si noviny Metro, se zpožděním čtu valentýnský výtisk,
co na tom, já jsem celej zpožděnej, v dnešním Metru jsem akorát vyplnil lušťovku (lušťovka je můj název pro sudoku).
Teď mi zpívá Kaiser s Vokatá: "Adie, adie, láhev se dopije, osmělá je, cesta do ráje..."
Tohle je docela prima dvojice, jděte si je poslechnout někam živě.
Tak v tom Metru byl článek o bůhvíčem, už nevím o čem, ale s prima hláškou:
"Pražák je na všechno povznesený, co je na východ od Horních Počernic, to je Asie."
To je vtipný, tohle beru. Akorát přemýšlím, že hranice je blíž.
Já bych řekl: "Co je na východ od Strašnic, to je blízký Východ."
Ale ty Počernice, tam bydlí brácha, tak autor ho vzal na milost.
Pražský jihovýchod je moje rodná krajina. Kde jsou časy, kdy jsem chodil koupat se nebo bruslit na Hamrák v Záběhlicích. Nedávno jsem si tam zase vyšel, a na jaře
tam určitě zajdu na pivo do tý velký hospody, co tam postavili spolu s kurty.
A budu čučet na maminy s děcky, babky a dědky na vycházce, a na kačeny na rybníce.
K tomu dám jednoho kozla, doufám že ctí regionální příslušnost pivovarů.
Na kozlu jsem dospíval. I když, do jisté míry se to nepovedlo doteď.
Dizajn už je opotřebený dost, ale uvnitř jsem furt lehce nedopečený.
Jako když máma pekla mazance, někdy se to ne a ne upéct.
Nedávno jsem zašel ve Strašnicích do kulturáku Barikádníků, hráli KTO -příšerně, ale taky hráli další -pěkně, písničky trampa Jarky Mottla.
Toho samozřejmě jsem neznal, ale zažil jsem starýho Šebka, bývalýho trampa, kterej uměl výtečný starý písně, který skoro nikdo neznal.
Tak něco trampskýho na závěr:
"Jo, vo poslední pranici měl Hrady mušku zlou,
teď ho k Fordu vedou, čtyři nan něj jsou ..."
Rádio mě trumfne -Kryl: "Na břehu řeky zahynul motýl jako naše láska".
Tuhle hrajou málo, je fakt krásná.
"...já budu zpívat zpitý s kapitánem."
Publikoval(a):
Trubka Petr, 28.2.2019