Dík
Dík
Dík
Ptáčci opěvují podvečer a slunce už se chystá ulehnout. Měsíc ten svítí o sto šest a v letním podvečeru dýchám čerstvou vůni vypraného prádla usušeného v zahradě na šňůrách, co pilné ruce věšely a zase sbíraly a nesly domů. Nic mi už nechybí. V myšlenkách objímám všechny duše, co na ně myslím a láskou zahaluji jejich rty. Jen tiše, již nikdo ani nehlesni, ať nezrušíme kouzlo letního podvečera, než k ránu zase odezní.
Publikoval(a):
Marie Bernadeta, 14.7.2022