Anotace: ...

Bílý pegas vzplál láskou ke Sluneční paní.
Zachtělo se mu za ní letět vysoko do skal.A bylo to tak vysoko ,že se to nedá popsat.
Myslel ,že tento let bude snadný.
Zatím se ale zdržoval při zemi,pečlivě rozmýšlel zda se na cestu vydat,a zda to bude snadné,jak se zdá.
Létat přeci uměl dobře.Křídla měl velká a silná.Byl mlád a plný ideí.
Snil o krásném životě se Sluneční paní.
Ale nebyla to obyčejná paní,žijící ve skalách.Byla to víla slunce.Každé svítání vstávala a radovala s s ním.Nic jí nechybělo,byla šťastná.
Pegas se jednoho dne rozhodl letět za Sluneční paní,vílou slunce.Řekl si:" Konečně za láskou svojeho srdce poletím."A jak pomyslel,udělal.
Věděl,že musí zdolat tři úkoly.Přeleťet tři skály,tři výšky,tři hlubiny.
První úkol byla hračka,snadno vyletěl.
Při druhém úkolu si ale málem zlámal vaz.Tak,tak že ji přeleťel.
Avšak umanul si,že stačí poslední ukol a bude se Sluneční paní...Nechtěl zpět,už uďelal pro tuto věc příliš mnoho.
Vzepjal se a letěl dál.
Silná křídla ho dlouho nesla,nesla ho dál,než kde kdo byl.Vzdor a láska pegase ho nesly.
Pojednou,náhle a bez varování zavrávoral,nemohl už dál.Vyplýtval celý zbytek sil.Zřítilse dolů do hlubin.
Sluneční paní,která o tomto činu věděla,po celou dobu pegase sledovala a zamilovala se do něj se hořce rozplakala.Nikdy předtím neplakala.Slunný den se změnil v noc.Zatmělo se slunce bolestí nad usedavým pláčem víly.Poslalo noc,aby víla nějaký čas spala.Usnula.
Další den plálo slunce krvavou září,to smutek ho zbarvil do ruda.Už nikdy neuvidí svoji vílu,už ho nikdy nenavštíví?
Víla se ale jednoho dne vzbudila ze spánku,který byl dlouhý a posílil vílu.
Byla nyní jiná,silnější...I smířila se se strátou pegase,který mohl být její milý.
Dál navštěvovala slunce a těšila se z jeho svitu,byla opět šťastná.

Publikoval(a): kopretina7777, 25.1.2019