Anotace: Jak je to s růží? To se teprve dočtete.

Když jsem byl ještě malé poupě myslelo jsem si, že budu nejhezčí červená růže na světě. Vždycky každý den přišel zahradník a omyl mě sprchou, která vycházela z plechové nádoby, slyšelo jsem, že se tomu říká konev, ale moc tomu nevěřím.V létě jsem dospělo a už nejsem poupě, ale červená růže, která se vyhřívá na sluníčku a pohošťuje včely a motýly. Ti motýli jsou tak hezcí a létají, že by mohly prozkoumat celý svět. Mají hezky barevná křídla, která mě vždy oslní. Kéž bych byla motýlem. Jednou růže, která stála naproti mě měla jedno poupě a z toho poupěte vyrostla bílá růže.Ách ta je ještě krásnější než já.Je jediná bílá růže na zahradě a vždy, když kolem jde zahradník nebo děti vždy si radši čichnou k té bílé růži a mně si ani nevšimnou. Ách, kéž bych byla motýlem. Mohla bych uletět a byla bych krásnější než ta bílá růže a mohla bych nad ní poletovat a smát se jí, že mě nemůže chytit, a že jsem krásnější a že můžu odletět a ona nemůže a že prozkoumám celý svět a ona ne. Jednou ale přišel ke mě zahradník s takovými velkými spojenými noži, dal je ke mě a já ucítila velkou bolest a už jsem necítila ani listy, ty krásné zelené lístky a ani kořínky a ani spodní část stonku.A já bolavá mně zahradník vzal domů a tam bylo teplo, až nepříjemně a vsadil mně do skleněné nádoby s vodou. A večer, když jsem z okna ani slunce neviděla, sedli si ke mně s jídlem, pomodlili se a jedli. Bylo mi hezky mezi nimi a dívat se jak jedí. Potom šli pryč a ráno mě zahradník vzal a hodil na kompost. To je můj konec. Ách, kéž bych byla motýlem.

Publikoval(a): mtek, 11.6.2012