Anotace: Rok života... co mě stál...

Já tu teď sama, s cigaretou a kafem sedím, jak plyne život a čas kolem, hledím.

Je to rok, co jsem život, a čas nechtěla znát. Byl to krutej boj, kterej jsem nesměla vzdát.

Usínala jsem až v hodinách ranních, probouzela se vždy se slzami v očích.

Nechtěla jsem nic, a nechtěla jsem žít. To co jsem tolik milovala, mi chtěli vzít.

Na samé dno, po dvou letech vztahu padla jsem. Je to krutý život s feťákem. (do života krutým přínosem)

Ztratila jsem střechu nad hlavou a dobré žití, nejhorší že trpěli i moje děti.

On se někde sjížděl, užíval si a sám se smál, nechal nás na ulici, a já přemýšlela, co vlastně bude dál???

Mladá paní, azylový dům Vám nabídneme. Jejich rady "cenné"..

Na dávky nárok nemáte, s 8tisícema vyžít musíte, říkali mi div ne vysmáté.

Den, ode dne byl horší, a já propadala depresím, říkala jsem doktorce, že ani s práškama se nevyspím...

Jeden den, přišla možnost, peníze mít, ač šlo o podvod, říkala jsem si, proč to kvůli dětem nezkusit..

Sehnala jsem práci, a zase dobré žití, ale bylo to sotva na přežití...



Pokračování bude, až ho napíši, tak se nám ve zkratce, hodně velké zkratce odehrál rok života, kdy jsme měli vše, a ze dne na den nic. Tady je příklad jak tento stát pomáhá maminám v nouzi... To vše jsem zvládla díky svým dvěma andílkům, kteří mi každý den dávali naději do života....

Publikoval(a): Nikýsek_Nikýsek, 21.4.2013