Anotace: Co je to štěstí? Kdo ho má?

Ze střechy osamělé srubové chaty na okraji lesa vyšlehly do noci náhle vysoké plameny. Během několika minut dorazily k požáru dvě jednotky dobrovolných hasičů. Přivolal je někdo z nedalekých chat, někdo, kdo si možná šel před svoji chatu zrovna v tu chvíli zapálit ven cigaretu a všiml si prvních plamenů na střeše oné chaty. Velitel zásahu po obejití celého hořícího objektu okamžitě posoudil a vyhodnotil situaci.
Dveře byly zamčeny, měly neporušený zámek a přes okna byly staženy ochranné okenice, takže nemohlo dojít k násilnému vstupu do chaty neznámou osobou, která by ji z nějakého doposud neznámého důvodu po odchodu podpálila. Nedalo se vyloučit, že kdyby tomu tak ale bylo, pak by se následným požárem neznámá osoba snažila zahladit stopy po vloupání.
Plameny požíraly vyschlou roubenku velkou rychlostí, hasičům nebylo v jejich silách majiteli chatu zachránit. Krov střechy se zbortil, k nebi vyšlehl mohutný sloup ohně a do okolí se rozlétl roj žhavých jisker.
Dva hasiči dostali rozkaz aby vstoupili do přízemních místností a rychle je prohledali, protože to bylo velmi nebezpečné kvůli intenzitě hoření.
Zásah uvnitř byl rychlý. Stateční muži naštěstí nikoho neobjevili, objekt byl v době požáru prázdný.
Velitel rozhodl, aby jedna četa ještě chvilku stříkala vodu na ohořelé zbytky z chaty, druhá zkrápěla proudnicemi nedaleký smrkový porost, aby se oheň nerozšířil i na mladý les. Hasiči se smutně dívali na rudé plameny a museli se smířit s tím, že chata lehla popelem. Ale les bude zachráněn.
Z vyhořelé chaty stoupal k tmavému nebi už jen bílý dým a vzduch voněl spáleninou.
Cisterny odjely a na místě zůstala jen požární hlídka, aby hlídala požářiště do rána a počkala na příjezd policie a vyšetřovatelů.

Dopoledne proběhlo vyšetřování. Přijel také majitel chaty.
Hledala se příčina vzniku požáru, při které by se zjistilo, co za ohněm stálo.
V chatě v tu dobu naštěstí nikdo nebyl a elektrický proud byl odpojen. To bylo potvrzeno již v protokolu, který sepsal a podepsal velitel nočního zásahu.
Příčina požáru byla pro vyšetřovatele naprostou záhadou. Přivedla je nakonec k názoru, že ten zničující oheň musel vzniknout jedině od zapálené svíčky. Jiné vysvětlení neměli. Zdrcený majitel chaty se slzami v očích všechny přítomné ujišťoval a přesvědčoval, že by svíčky ke svícení nikdy nepoužil, že ví, jak je to nebezpečné a stejně tak ty smradlavé petrolejové lampy, které jen přitahují k horkým cylindrům mouchy a komáry. Kdepak! Tohle to ani náhodou.
Já jedině úsporné žárovky, ty se nepřehřívají a mám je v dobrém lustru.
Elektrický zkrat vyloučilo vypnutí hlavního jističe v rozvodné skříni, která byla venku a nebyla ohněm poškozená.
Tak ta svíčka mohla být v podkrovní místnosti, proto se oheň rozšířil tak rychle na střechu a když se zhroutil prohořelý krov do přízemí, bylo tak dílo plamenné zkázy dokonáno.
Ale kdo by ji tam zapálil? A jak by se do chaty dostal, když byly dveře zamčené a okenice stažené?
Vyšetřovatelé si stále dokola kladli podobné otázky ale k jasným odpovědím na ně se ne a ne dostat.
To, že v chatě nikdo nebyl nebyl, to tvrdili sousedé nešťastného majitele, mající své chaty opodál, policistům i hasičským vyšetřovatelům.

Na druhý den jsem se i já, z čisté zvědavosti, přišel podívat na místo, kde stávala ta krásná roubenka, na dílo zkázy, které zbylo po ničivém ohni.

U ohořelého zbytku stěny chaty jsem v promáčené půdě zahlédl, že se na ní něco zalesklo.
Nebylo to nic zvláštního, byl to jen nějaký hliníkový plíšek ze kterého trčel ostrý hrot a opodál pár zprohýbaných drátků, které do země zadupali zasahující hasiči.
Nepřišel jsem hledat něco z toho, co by oheň majiteli, známému sběrateli starožitností, zcela nezničil.
Na nízkém stromku plané trnky jsem zahlédl malý lístek ohořelého papíru.
Něco z toho, co se ještě dalo přečíst, bylo napsáno evidentně dětským písmem.
Ten papírek mne přitahoval, nevím proč, jako magnet. Zvědavě jsem si přečetl zachovalý text:

... si přeju k narozkám nový mobil! A mamince a tatínkovi přeju, aby už konečně vyhráli v té sportce a měli bysme na nový domeček! Přejeme si...jen trochu štěstíčka!



.

Publikoval(a): Tonyend, 5.5.2013