Anotace: Klavír

Hraješ na starý klavír tu píseň,
kterou tak dlouho jses učil pro ní,
jakoby to byla pro ni zamilovaná báseň,

žiješ každou notou, každým dotykem klávesy,
těšíš se na její úsměv, který ti vzdá hold,
cítíš pod svými nohami lehké otřesy,

Jak si lehce podupává svou černou botou,
úsmíváš se, cítíš štěstí v ten okamžik,
její krásu ji říkáš zahranou notou.

V té staré kavárně se jakoby zastavil čas,
pro Vás dva zde právě tu a teď,
byl zde osud , právě přišel včas.

Usmíváš se víc a dohráváš poslední tón,
otáčíš se k ní se šťastnýma očima,
jde k tobě, objímá tě a prosí tě o telefón.

Dáváš ji své číslo a zveš ji na večeři,
zaskočeně ucuká a odpovídá tiše ano,
bojí se že ten večer skočíte spolu v keři.

V objetí si povídáte se zájmem pro sebe,
máš štěstí, asi tě miluje,
jelikož má oči již jen pro tebe.

Strnule se k ní natahuješ,ta chvíle,
rty se přibližuješ a věříš,
dává ti facku na tvář, jak milé !

Ty se ptáš proč? Co jsi udělal?
-musíš takhle- a políbila tě vášnivě,
ruku ji dáváš na tvář a říkáš si co jsi neudělal.

Měl jsi být opatrný nebo ne, být ?
vždyť jsem nic neudělal, jen sem ji chtěl políbit.
dramatičnost ta dívka chce pravděpodobně zde mít!

Zastavil se Vám znovu čas, srdce bijí stejně,
svůj polibek si nesmírně užíváte,
a nebo se líbá lhostejně ?

Šeptá mi do ucha, že mě miluje,
objímám ji a říkám ji že též,
tenhle okamžik sám štětec osudu maluje.

Chci, aby ta krása neskončila,
ptám se jestli je pravá, či jestli se něco neděje?
polibkem mi vše stvrdila, že mě miluje.


Šeptá mi do ucha, že musí na toaletu,
odchází tak ladně, otevírá dveře,
zavírá, jsem fascinován za její nobletu.

Mám úsměv od ucha k uchu, šťastný , začínám znovu hrát,
hraji skladbu o růži a hrdličce,
která nemohla létat a růže se ji chtěla stále smát.

Moji hudbu přehlušuje křik, křik vyděšenosti,
otevírá dveře, křičí:,, Po-po-pomoc , prosím"
plno krve, hrůza neštěstí v mé paměti nosím.

Přibíhám, trnu, nemohu tomu uvěřit, jsem slabý,
neměl sem potuchu proč a ani .., nevím,
proč? co se stalo já nechápu ten čin bláhový.

Proč jsem ji to neviděl v očích, nic jsem netušil,
byla šťastná v mé náruči, teď zde leží,
Kdo to tak chtěl, kdo tu košili smutku pro mě ušil ?

Na šachovnicově černé dlažbě leží tělo její,
klekám, zjišťuji puls.. není, slzy tečou pro ní,
ačkoliv již nic nezmění.

Pár kroků od ní leží zbraň, tak chladná, plná smrti,
již nechápu zde nic, chci jít za ní !
točím hlavu a na zrcadle napsáno:,,Na sobě se nemsti"

Držím ji za ruku, slepě brečím, co já nevím ?
odváží ji , Korener mě utěšuje větou:
,,Říct ji poslední sbohem je těžké , já vím "

,,Věř, že nad jejím hrobem růže kvést budou"
Okolí utěšuje můj nářek a smutek,
tahle dominanta smutku je podbarvena temnou hudbou.

Odcházím se zármutkem, otevírám dveře, sedám,
u klavíru sedí starý pán a hraje smrti,
nechala zde knihu, odpověď v ní hledám.

Listuji stránkami,nic, bezmoc se mě drží,
beru knihu se zlostí ji vyhazuji z okna,
řvu: ,,Tento je plní strašných lží!"

Náhle dopadá dopis z knihy lehce na podlahu dřevěnou,
zohýbám se pro něj, je zapečetěn pečetí rudou,
doufám že v něm najdou odpověď svou.

Chvíli přemýšlím, ale otevírám jej,
začítám se, je psán pro mě jen,
píše:,, Radost,prosím, v srdci měj!"

Píše více:,,Omlouvám se ti velmi,zbýval mi poslední den,
přála jsem si poznat lásku, přála jsem si poznat radost,
jak ironické, že až teď jsem ji mohla poznat jen.

Mám Leukemii, a již jsem nechtěla trpět,
odpusť mi prosím tento čin co jsem udělala,
bohužel tento čin co jsem udělala nejde vzít zpět.

Děkuji Ti, že jsem to mohla cítit, i když na chvíli,
vím, že máš dluhy, vím že jsi v tísni, pomohl jsi mi,
chci pomoci i já tobě, daruji Ti zbytek své síly.

Odkazuji Ti majetek svůj, staň se šťastným a nezapomeň,
že láska přichází ve chvíli nečekané,
a na svou pesimičnost již zapomeň!
Děkuji Ti lásko!"

Se slzami v očích, sedám, nemohu tomu uvěřit,
zároveň se usmívám , jsem zmaten,
Ona, s tvou dokonalostí se já nemohu měřit.

To já děkuji, já jsem ten šťastný, děkuji,
navždy budeš v mém srdci,
a díky tobě do nového života vstupuji.

Děkuji Ti!

Publikoval(a): index36, 20.11.2013