Anotace: erotická BDSM povídka 18+

Ne, necítím se nijak špatně. Přece si můžu čas od času dát den volna a prostě zůstat celý den v posteli. Je tedy pravda, že jsem dnes měla uklidit a neuvařila jsem večeři. Ale já prostě vím, že bude mít pochopení. Nebo nebude?

Slyším klíče v zámku. Teď to přijde. Reakce, kterou nedokážu předvídat… „Ahoj, jsem doma,“ ozvalo se zezdola. „Ahoj, jsem nahoře,“ odpověděla jsem. Pozorně jsem naslouchala jeho těžkým krokům, až vstoupil do ložnice. „Co děláš v posteli? Jsi nemocná?“ ptal se nechápavě. „Ne, já jen… Mně se dneska nechtělo nic dělat,“ pípla jsem nervózně. „To si ze mě děláš prdel, ne? Já jsem ti jasně řekl, co má být dneska hotové a ty neuděláš za celý den nic? Takže žádnej úklid, žádná večeře, to tím chceš naznačit?“ „Asi…“ „Ne, nic neříkej, však já si s tebou poradím.“ A hlas se mu náhle o něco zklidnil.

„Dobře, vstaň.“ Zvedla jsem se z postele, na sobě jsem měla jen lehkou saténovou košilku. Očekávala jsem, že teď to bude vážné, ale část mého já se na to, co mělo přijít, těšila a ta druhá část z toho měla strach. Jenže teď už nešlo nic vrátit. „Sundej si tu košili a pojď se mnou,“ instruoval mě. Poslechla jsem a šla tedy nahá za ním. „Ne, to není ono, pěkně na kolena, půjdeš jako pes.“ Tak jsem nyní následovala svého Pána do sklepa. Tady už jsem to důvěrně znala. Pánův prostor, kde mě trestal a odměňoval.

„Vstávej, děvko,“ uslyšela jsem. „Takže, víš, co se teď bude dít a proč?“ „Ano, Pane.“ „ Neudělala jsi, co jsem po tobě chtěl a za to tě musím potrestat.“ Polkla jsem, tuhle větu jsem tak trochu chtěla slyšet. „Klekni si,“ začal. Slyšela jsem, že někam jde. Když se vrátil, svázal mi ruce za zády. Byla jsem vyděšená i vzrušená zároveň. „Roztáhni nohy,“ uslyšela jsem příkaz, který jsem ihned uposlechla. Ucítila jsem, jak mě jemně hladí jezdeckým bičíkem po zádech, klesá na zadek a vtom rána! Lehce jsem vzdechla a očekávala další. „Dostaneš tolik, kolik uznám za vhodné. Dokud nebudeš křičet bolestí, až se budeš svíjet neschopná se ovládat, pak možná přestanu. Ale nejdřív…“ A na chvíli se opět vzdálil. Vracel se s krabičkou, ve které byly kolíčky. „Snad se takhle víc poučíš.“ Otevřel krabičku a začal mi kolíčky rozmísťovat po prsou. Nejprve jeden na každou bradavku a postupně po celém povrchu prsou. Nakonec mi dal jeden i na poštěváček. Potom rukou přejel přes kolíčky a vzápětí se opět chopil bičíku. Nyní jsem se pokaždé dočkala krátkého pohlazení a pak rychlé rány. Říkala jsem si, že to není tak hrozné a že jich vydržím hodně, ale to jsem ještě nevěděla, že ten bičík vymění. Přišel s rákoskou. Jen jsem polkla. „Tak uvidíme, co to s tebou udělá.“ A prásk. „Áááá,“ křičela jsem nahlas. „Dobře, takhle se mi to líbí.“ A další rána, a další, a další… Nevím, kolik jich bylo. Náhle se mi zatmělo před očima.

Probudila jsem se, ale nikde jsem ho neviděla. Ležela jsem na stole, ruce a nohy jsem k němu měla přivázané. Kolíčky zmizely. Ale já jsem dobře věděla, že ještě není konec. Najednou jsem zaslechla kroky. „Ale, děvka už se probudila. Dobře. Na zadek jsi už dostala, ale teď je čas postarat se i o předek, aby mu to nebylo líto,“ řekl a spiklenecky se pousmál. Vzal do ruky provaz a začal mi obmotávat prsa. Nijak mě nešetřil a provaz utahoval. Bylo mi jasné, že za chvíli budu mít prsa fialová. Na chvíli zase odešel, ale vracel se poměrně rychle a v ruce držel svíčku. Zděsila jsem se. Přistoupil ke mně, hladil mě po prsou a pak mi na ně začal lít vosk. „Áááá,“ opět jsem křičela. „Dost, já už budu poslouchat, nebudu líná, ale už přestaň!“ Vtom mi přistála na obličeji facka. „Od kdy se Pánovi tyká?“ A nalil mi vosk i na kundičku, nejprve jen povrchově, ale pak mi roztáhl pysky a vosk se ocitl na mých nejcitlivějších místech. „Pane, prosím, ukončete to,“ žadonila jsem, jak jen to šlo. „Takže ses poučila?“ „Ano!“ přitakala jsem. „Nevím, jestli ti mám věřit,“ a nalil mi ještě vosk na prsa. „Ááá, Pane, už to nikdy neudělám znovu, slibuji!“ „Dobrá.“ Odložil svíčku, ale rozepnul si kalhoty a strčil mi svůj penis do pusy. „Tak mi ho vykuř, ať vím, že to myslíš vážně.“ Rychle jsem se dala do kouření. Za chvíli stříkal a já si dávala pozor, abych všechno spolykala.

„Dobře, teď ti věřím,“ řekl a začal mě osvobozovat. Pak mě vzal do náruče a odnesl mě nahoru do koupelny. Posadil mě do vany, vzal žínku, namočil ji vlažnou vodou a jemně mě začal omývat. Když skončil, zabalil mě do ručníku a odnesl do ložnice. Oblékl mi saténovou košilku, která příjemně chladila mé bolavé rozpálené tělo. Svlékl se, vzal si pyžamové kalhoty a lehl si vedle mě. Díval se na mě, pohladil mě po vlasech a usmál se. Přitulila jsem se k němu, skryla se v jeho objetí a začala brečet. On mě jen pevně objímal, hladil a říkal, že je to v pořádku, ať klidně brečím. A já jsem věděla, že ho doopravdy miluju, stejně jako on mne.

Publikoval(a): unhappy33, 2.12.2015