Anotace: ...................

Jmenuji se Hans je mi dnes už 45 let.Je krásný podzimní den jako byl tehdy před 25 lety.
Tehdy jsem já a mí čtyři přátelé Jane , Peter , Heinrich a Martin měli odjed na naše dýnové slavnosti do lesů u Mnichova. A tam začala má noční můra.Je 29.října a za pár dní je Halloween.
A jako každý rok jsme na tyto dýnové slavnosti jezdily. Vyjeli jsme ještě před východem slunce
Směr Chata kterou měl Martin pronajatou v lesích u Mnichova. Dorazili jsme k polednímu a vybalily kufry a šli jsme připravovat věci pro hosty co měli ještě dorazit. Přípravy nám zabraly téměř celý den
A šli jsem spát velmi pozdě. Z ničeho nic se ozvaly velmi divné zvuky z posedu který byl kousek od chaty.“co to bylo zeptal se mě vyděšeným hlasem Heinrich.já nic neřekl protože jsem vůbec nevěděl.Brzy ráno jsme se šli na místo podívat.Martin řekl že se podívá dovnitř my ostatní jsem čekali venku.V tom se ozval strašný křik a k smrti vyděšen Martin vyběhl a říká „je tam zohavená mrtvola nějaké holky“ řekl Martin. Tak jsem šli všichni dovnitř Jane hned utekla protože se na tu hrůzu nemohla dívat. Ta dívka které mohlo být něco kolem 15 let znetvořené úplně celé tělo a byla celá od krve.U ní leželo co si zajímavého.“Co to má být „zeptal se mě Peter. Byla tam dýně na které byl nejspíš její krví napsaný nápis další přijdou. Nikdo z nás to nechápal.Heinrich chtěl okamžitě zavolat policii,ale když nám řekl že tady není vůbec žádný signál začali jsem se i my docela bát.Vrátily jsme se zpátky do chaty . V tom řekl Peter „sbalte si věci jedem do Mnichova na policii „a Jane do toho“ přesně musíme pryč co když nás bude ten psychopat chtít zabít také“.Tak jsme sek večeru sbalili a chtěli odjed.Já šel nastartovat auto ale to co jsem uviděl bylo hrozné nikdo nám propíchl pneumatiky.
Peter řekl „pěšky jít nemůžeme je to moc daleko“. Tak jsem museli zůstat dnešní noc v chatě.
Martin se šel kolem 10.hodiny večer projít ,protože nemohl spát. Když však jsme se ráno probudily
Martin nebyl ve své posteli a my jsem o něj začaly mít strach.Já navrhnul abychom ho šli hledat
Téměř 2 hodiny jsme courali okolím až jsem k došli k nějaké dřevěné opušténé chatě na které vyseli
Velmi odporné věci. Jane řekla „tady nevydržím chci jít zpátky“. Pak jsem šli za roh do zahrady kde jsme viděli pověšenou Martinovu hlavu.V tom cvakla klika a z chaty vyšel jaký si strašák z velkým kloboukem a strou roztrhanou košilí a velkým nožem.Já zakřičel „všiml si nás utíkejte“ strašák se za námi rozběhl a my jsme museli co nejrychleji utéct jinak by nás určitě zabil.doběhli jsem zpátky k naší chatě a schovali se dovnitř a zabarikádovali si vchod a okna vším co bylo po ruce.Pomalu se stmívalo
A začalo velmi silně pršet. Seděli jsem vyděšení u stolu a přemýšleli co bude dál. Seděl ijsem téměř do rána. Pak jsem dostal nápad byl dost šílený, ale kamarádi souhlasili. Vrátíme se k té staré chatě.Jane mi začala nadávat že jsem cvok že tam akorát všichni zemřeme.vzali jsme si pár věcí a vyrazili. Došli jsme až k jeho chatě. On nebyl nejspíš uvnitř tak jsme se šli podívat dovnitř. Všude po stěnách byli ohavné fotky nějakých mrtvích lidí a na stole byli kousky dýně podobné jako byli u té mrtvé holky.
Pak jsem narazily na jaký si poklop v podlaze. Společně s Petrem i Heinrichem jsem poklop otevřeli.
Byli tam temné schody. Jane jsem řekl až raději zůstane tady, ale ona řekla NE! „Půjdu s vámi“.
Schody vedli do jaké si místnosti a to co jsme tam spatřily bylo tak hrozné, že nám bylo na zvracení.
Byli tam boxy a v nich mrtvá zvířata hlavně kočky a myši a velký stůl na kterým spousta krve. Sotva jsem se rozhlídli ozval se zvuk jakoby někdo vcházel dovnitř já potichu řekl „ten cvok je tady“ budte na pozoru. šli jsem potichu zpátky na horu, ale najednou před námi stál ten psychotický strašák se sekerou. Všichni jsme strachy ztuhli. V tom chtěl Heinrich projít a ten strašák ho sekerou praštil přes hlavu. Všichni jsme začali křičet a prchali ven ale nemohli dveře byli zamčený. Ten šílenej strašák utnul Heinrichovi hlavu a položil jí na malý stůl u dveří.Zkrvavenou sekeru vynadal a mířil k nám.Mohl jsem si vybrat bud se do něj pustím nebo všichni zemřeme. Tak jsem se na něj rozběhl a sekeru mu vyrazil z ruky a povalil jsem strašáka na zem. Jane mu rychle vzal klíče a odemkla dveře a my jsme jako velmi štastni že jsem vůbec naživu prchali zpátky k naší chatě. Sedli jsem si a oddechovali v tom Peter prohlásil“ Už jsem jen 3“.opravdu jsem začal mít velký strach , ale chtěl jsem na to co jsem strašného viděl zapomenout. Mysleli jsem si že tady jsem poměrně v bezpečí, ale to byla lež. Stmívalo se a pomalu jsem už všichni spaly v tom se ozval zvuk motorové pily která začal demolovat naše dveře.Ve dveřích jsme viděl právě strašáka , který se nám tak divně šklebil a promluvil jakým si velmi tichým hlasem „jste na řadě vy potkani“.Po pár vteřinách byl už uvnitř a začal nás ohrožovat.Jane běžela do patra a já za ní. Naposled jsem zahlédl jak Petra chytil za nohy a pak jaké si mlasknutí.Já křičel Jane „jestli se chceme zachránit musím vyskočit“.“Mám strach“ odpověděla mi Jane. Když už jsme slyšeli kroky strašáka tak jsme vyskočili z okna ven. „Pojd rychle Jane musím pryč“, ale Jane zakřičela „nemůžu“!. Jane měla vyvrknutou nohu a nemohla chodit tak jsem jí vzal a prchali jsme pryč od chaty.
Pomalu jsem se dobelhali až k silnici ušli jsem velkou dálku a byli jsme vyčerpání a měli hlad a žízen.
Čekali jsme pomalu celý den než jsem v dálce viděl jed auto byla to dodávka a proto jsem byl rád že
Tam položím Jane. Auto u nás zastavilo a já hlupák jsem nevěnoval pozornost tomu kdo je za volantem a položil jsem Jane do zadu a řekl jsem řidiči „vezměte nás prosím do města a pak se řidič otočil a já uviděl toho masového vraždícího strašáka. Byl jsem úplně bezmocný a jen čekal co bude dál. Asi po půlhodině jízdy jsme zastavily u lesní cesty strašák vytáhl revolver a řekl abychom sebou hnuly a pomalu nás dovedl až do jámy kde byli položený dýně a na nich lidské hlavy. Byl jsem úplně v šoku a najednou řek strašák „vidíte támhle ty prázdné dýně tam přijdou vaše hlavy“. Jane začala křičet a v tom se strašák otočil a chladnokrevně jí zastřelil.Poté namířil Revolverem i k mé hlavě a zeptal se „máš poslední přání? Já jsem mu odpověděl abys šel do pekla ty hajzle rychle jsem vstal a začal jsem se s ním prát a najednou se ozval vystřel a strašák s prostřelenou hlavou padl k zemi. Snažil jsem se ještě oživit Jane, ale byla už mrtvá.Tak jsem utíkal a stopl jsem auto v tom úplnou náhodou jel strážník s nedaleké vesničky a já mu popsal všechno co se stalo. A zavedl ho na všechna ta děsivá místa. Poté mě vrtulník odvezl do Mnichovské nemocnice kde jsem pár dní poležel. Jedne den pak přišel dopis že se mám dostavit na policejní ústřednu k sepsání výpovědí. Po sepsání výpovědi jsme se zeptal jednoho komisaře „kdo ten strašák ve skutečnosti byl“? Komisař však na mou otázku neodpověděl. Dodnes nevím kdo vlastně byl ten co zabil mé jediné přátele a tyto 3 dny jsou a budou do konce mého života nezapomenutelnou noční můrou.

Publikoval(a): polartuook78, 13.6.2016