Anotace: ........................

.........................
.........................




Za nějaký čas po rozchodu s Inge se Hansovi zdálo , že jeho život se začíná točit v kruhu .
Nikde nedovedl zakotvit a ani ženy ho nemohly pochopit : stále si kladl otázky na které neuměl odpovědět .
Život v této válečné době nebyl ani trochu lehký a nad Hansovou hlavou , jako by stále visel Damoklův meč vojenského odvodu do řad wermachtu .
Ale , jeho duševní problémy se mu v této chvíli zdály podstatně větší : --- nikdo mu nerozuměl a snad ani nechtěl chápat …
Pochopení toho druhého je vlastně pilířem každého vztahu i když partněři mohou mít osobní názory poněkud odlišné , ale musí se při tom chápat jeden druhého , když chtějí vybudovat upřímný a pevný vztah .
Hansovo mlčení při proslovu Inge mělo své opodstatnění .
Snad to byla únava ze vstahu a nebo nepochopení ženy při posuzování Hansova ticha .
Ale , kdyby se Inge alespoň na chvíli nad ním zamyslela , došla by k závěru , že jí už nikdo nebude milovat , tak jako Hans , tím němým obdivem , co dovedl probudit i ten nejzanedbanější vztah k životu : … ale , člověk musel umět naslouchat všemu , co znělo z duše muže mezi slovy , v tom nekonečném tichu --- skryté pokladnici a zásobárně všech slov co byla vyřčena a nebo budou .
V počínání vesmíru se nic neztrácelo : --- všechno mělo své určené místo a čas , ve kterém začlo být a existovat .
Snad to tak chtěl samotný Bůh a nebo nějaká vyšší vesmírná moc .





… Ale , Inge se v Hansově duši podepsala nesmazatelným písmem , jakoby jeho duše nemohla nikdy pozbýt jejího obrazu a slov , či pohybů ve kterých mu byla nejblíže .
Hodně se spolu milovali a nikdy si nekladli otázky , co bude až milování jednoho dne omrzí a nebo se stane jednotvárnou záležitostí , při které už smysly nejsou zaplavovány tím nebezským ohněm rozkoše , ve které lidská duše dosahuje až k samotnému trůnu Boha …… Nechtěli si přiznat , že mezi nimi může nastat prázdno a prázdnota svým bolavým návykem zaplaví jejich dosud milující srdce . Ticho dovedlo léčit , ale na druhé straně mohlo být hlubinou toho nejtemnějšího hrobu .
Každý si myslí , že láska může být něco tak úžasného : … něco , co nemůže skončit --- spíše skončí člověk , než jeho láska .
V mnoha případech se stává , že láska sama o sobě přesahuje temnotu hrobu a člověčí zatracení v pekelných plamenech strádání .
Hans mlčel , protože miloval a nechtěl slovy vyjádření pošpinit , ten čistý vztah , co byl mezi ním a Inge .
Čistá ženská duše , by měla chápat i beze slov , co k ní muž cítí .
Měla by být , tím největším dosažitelným vrcholem ve společné lásce .
Měla by zářit přes všechny hlubiny pustého a studeného vesmíru .
… A tím vlastně povýšit lásku na nesmrtelnost , kterou nezničí , ani Bůh , či ďábel …
Inge snad potřebovala stálého ujišťování ve slovech Hanse , jak vášnivě jí miluje .
Ale , muži raději mlčí : … neplýtvají zbytečně slovy , a když už něco řeknou , tak vyslovené slovo má své nejvnitřnější opodstatnění . ….
Muži dovedou také slova různě překrucovat , ke svému vítězství a výhře .
Každý Hansův úsměv a pohyb či polibek v sobě nesl jeho velkou lásku k Inge : --- Inge byla hluchá ke všemu , co jí kladl k jejim nohám .
Myslela si , že jedině ve slovech Hanse , se může dovědět , co všechno k ní cítí a co prožívá v její společnosti .
Když k ní přicházel na večer , tak v jeho polibku bylo obsaženo všechno , co za ten den prožil a co vciťoval ve své nekonečné duši .
Pak se jí dlouho díval do očí a hladil jí ruce svými velkými miskami dlaní .
V každém jeho pohledu , byl obdiv k její kráse a dokonalosti .
Ale , ona chtěla více …. : --- Snad nějký zázrak , co by potvrdil jeho touhu a lásku po ní , po její duši a po jejím těle …
Hansovo mlčení bylo naplněno spousty citu a něhy .
Občas se rozhovořil , ale nikoliv o ní , ale o tom , co potkávali kolem sebe a o době ve které žili .
Snažil se jí vysvětlit zákony vesmíru a jak se propojují s tím vším , co se děje ve světě .
Když se s Inge milovali , tak jí šeptal do ucha něžné drobnůstky slov o tom co je pro něj láska k ní …
A ta zaslepená žena , stále nechápala … Nebo chápat nechtěla …
Za nějaký čas se Hansovi doneslo , že Inge ke konci jejich vztahu už začala chodit s Carlem .
On byl důstojníkem u SS a jí asi ovlivnila jeho kariéra a nebo vidina brzkého štěstí , co německým lidem neustále sliboval jejich neomylný Vůdce …






Hans zase seděl u vody a díval se do jejího špinavého proudu .
Snad ta voda ho jediná chápala : … protože , stále mluvila ve svých hlubinách proudu i když Hans mlčel .
Bylo to sepětí tklivé lidské duše a nekonečnosti vody v řece .
Byl to Bůh ve svém nejvlastnějším projevu , kdy v lidském a Božím mlčení mluví všechny slova celého stvoření …

Publikoval(a): kavec, 1.12.2011