Anotace: Týrání zvýřete z pohledu psa.

Ahoj páníčku dost jsem přemýšlel nad oslovením milý, ale když si v hlavě přehraji všechny ty děsivé zážitky a to utrpení co mi pro tvoji radost způsobuješ, tak se sám děsím toho oslovit tě milým.
Mohl bych přemýšlet jak dlouho bych chtěl, ale stále nemohu přijít nato proč mi vlastně všechnu tu bolest způsobuješ. Jsem sice jenom pes, ale taky si zasloužím to pěkné a milé jednání co má skoro každý můj psí kamarád.
Vždyť skoro nic nedělám špatně něničím tvé věci ani nic podobného, a to že za celý ten den co ty jsi v práci, nebo pryč z domu zanechám louži v pokoji to taky není jen má chyba.
A přesto mě za to trestáš a způsobuješ mi bolest. Jsou dny kdy se bojím usnout, abys mě zase nezačal z nudy kopat. Když mě voláš bojím se k tobě přiblížit, abych zase neschytal další ránu. Když mi nalíváš vodu do misky jen čekám s přivřenýma očima kdy to po mě hodíš. Pokaždé co mě bereš ven a že to není tak často mám sto chutí trhnout sebou a utíkat co nejdéle a nejdále, ale vždy mi bere naději ten trest co by mě zato čekal a nevím jestli bych se vůbec někdy ještě dostal ven.
A hlavně proto ti píši tento dopis, ty ho sice nikdy neuvidíš protože tento dopis ti píši v hlavě. Mrzí mě to, že nikdo neslyší můj hlas který říká ,, Pomoc mi´´! A tak až dofantazíruji o psaní toho dopisu sklopím uši a půjdu se zahrabat pod postel, protože to je jediné místo kde na mě nedosáhneš..

Publikoval(a): Zachariáš Lukáš - Nemo, 19.5.2013