Básničky, Poezie, Verše

v

Mé srdce řeklo dost!

Mé srdce řeklo dost!

Venom Úvahy » o Lásce

Anotace: Víra v ,,pravou" lásku.

Odpojit se od okolního světa a jen tak sedět a poslouchat kapky dopadajícího deště na mou tvář.Cítím jak prostupují skrz mě a ladně mě objímají.Chci si říct dost ,ale nemohu.To potěšení,že ho znovu uvidím a obejmu jej, dělá ze mě věřícího člověka v lásku. Vstávám s otazníkem a ptám se co je to láska? Je to pocit ,který moje duše nepoznala,ale poznala mnohé,aby byla schopná se ubránit té lži,která klade důraz na moje veškerá očekávání. Nejsem tu jen pro něho a necítím to samé, snažím se skončit ,ale něco mě drží. Drží mě jeho ruka ,ze které cítím to vyzařující teplo a bušící srdce jak se mi snaží říct, říct ty slova,která nejdou jen tak vyslovit aniž by to byla pravda. Avšak já věřím, že to zvládne ,čekám na tu chvíli věčnost a on ? On mi pouští ruku a já spomaleně sleduji jak mi ruka bouchne a nohu a ve skle odmítám vidět jeho odraz jak odchází a už se neohlédne. Mé city k němu selhaly. Myslím si ,že nebudu moci cítit to samé co jsem do teď byla schopná. Ráno mě probouzí lehký,chladný vánek ,až mě zamrazí a donutí znovu přemýšlet. Bráním se ,protože nechci znovu spadnout do té ,,věci" nazývané láska. Jak poznám ten pravý pocit od mých vnucených lží? Nepoznám. Nemám ponaučení,nevěřím v sebe, ale jedno mi zůstalo, jsem šťastná.
Publikoval(a): Venom, 23.8.2014
Přečteno (616x)
Tipy (0) ... dát Tip/SuperTip

Spodek

Stránka generována 26.12.2024 09:33
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti