Anotace: Když mi bylo sedmnáct...

Už jako malá dívka jsem byla tichá, nenápadná a neprůbojná, prostě dítě, od kterého snad ani nikdo nic velkého nemohl očekávat. Málokdo však tenkrát věděl, co se odehrává uvnitř mě - v té malé blonďaté hlavičce. Byla plná fantastických myšlenek a příběhů, které by se ta malá holčička neodvážila sama zažít. Proto se její život odvíjel v nejednom nádherném snu, kde se potýkala se zlem v lidech, ve světě, ale i v sobě samé. Tam si věřila, tam byl její svět.
Ano, ta dívka jsem stále - snad jen o pár centimetrů větší a lehčí o několik vzletných iluzí. Kde je má touha být kosmonautem, létat v raketě po neznámých planetách, objevovat nové světy, rozměry, věci a hlavně potkávat nové, neznámé bytosti roztodivných tvarů, inteligencí a schopností? A co ta nebojácná žena zapálená pro věc, objevující nové léky a substance, které pomáhají lidem zbavovat se nemocí a dělat náš svět lepší a bezpečnější? A co se stalo s tou zamyšlenou dívkou, co chtěla odkrývat hroby dávných civilizací, luštit jejich poselství a nacházet odpovědi na největší otázky lidstva?
Ne, nebude ze mě kosmonaut, protože v raketě bych asi většinu času musela strávit na toaletě, hrůzou bych brzy přišla o nervy a stala se jedním z milovaných chovanců psychiatrické léčebny s cimrou v tom nejvyšším patře. Vědeckou práci zřejmě taky nezvládnu levou zadní, když bez kalkulačky pomalu ani neodmocním čtyřku a chemické vzorce mi připomínají pokusy prvňáčka o písemnou práci. A archeoložka? Tisíce dalších důvodů proti...
Nezbývá mi nic jiného než kompromis. Zamyslím se, co mi zbylo... Mám pořád tu svoji hlavu a kupodivu v ní zůstalo ještě pár zajímavých nápadů. Jistě, spoustu iluzí už jsem stihla poztrácet v tom tuhém boji o přežití, ale něco by se snad našlo. Vždyť nemusím trpět v raketě, účastnit se vlastních chemických pokusů včetně následných explozí a přebírat lebky a stehenní kosti někde na druhém konci světa... V mé fantazii můžu všechno a nejen já! Kdybych tak byla spisovatelkou... Spisovatelé mohou všechno, jsou kýmkoli a čímkoli chtějí být, a přitom jsou v bezpečí. Chci, aby si i ostatní lidé, kteří nemají dostatek odvahy nebo možností stejně jako já, mohli splnit svůj sen a stát se alespoň na chvíli pilotem letadla, kapitánem parníku, prezidentem, vládcem neznámé říše, být kdekoli, ať už na Zemi, Marsu, Jupiteru či v jiné galaxii nebo dimenzi a prožívat stovky vzrušujících zážitků. Ve svých příbězích bych mohla dát sobě i jiným to, čemu se říká štěstí a splněný sen...

Publikoval(a): Kněžka, 19.2.2016