Anotace: Napsáno v noci po návratu z čítárny Unijazzu.

Tak jsem si dal kulturu.
Dva šťouralové si postavili elektronický hračky,
pak se v nich šťourali,
a ono to kvíkalo, kňouralo, klapalo.
Když se došťourali, lidi zatleskali,
hrálo se zadarmo, tak za nadšení.
Ostatně pivo bylo dobře natočený, sedlo.
Kdo chtěl si povídal se sousedy,
já si dělal práci na zítra.
Jo, kapitalismus je svině,
maká se i večer v klubu.
Prohlídl jsem si výstavu,
kousky cihel, autor to nazval Město.
Na stěně visej nějaký obrázky, ty si nechám na příště.
To je třeba přiznat, každý má šanci něco dělat,
a když sežene někoho, kdo to vystaví,
tak proč ne.
Ostatně tyhle poudačky jsou nemlich to samý.
---
Na Václaváku hafo cizinců,
ani jsem nepoznal některý jazyky,
čekali na tramvaj do jejich hotelu.
Já zase domů,
do toho mýho Karlína.
Po dlouhý době jsem si v McDonaldu koupil hamburk a hranolky,
docela zachutnalo hladovýmu.
Hranolky jsem si doma trochu osmahnul na pánvi,
aby pěkně křupaly,
k nim ostrej kečup.
To se půjde pěkně do hajan, s plným náckem.
Kdepak, tohle je jiný kafe,
než někdy (Nespím),
malá pozdně večerní nirvána.

Publikoval(a): Trubka Petr, 25.1.2017