Anotace: Pokud máme nějaká dobrá pravidla pro to, jak se chováme, měli bychom je dodržovat.

Pekelní lidé nejenom že štvou některé normální lidi proti sobě, ale také je nutí porušovat jejich zásadní pravidla. A Češi se zdají být na tak nízké úrovni, že je lze k takovému porušování lehce dotlačit, výsledkem čehož jsou mnohé nedobré věci:
Křesťan křivě přísahá při Bohu či při Kristu, lže bližnímu (dokonce i tomu vybranému Bohem), pomáhá zhoršit jeho zdraví a (byť jen nepřímo) asistuje při otevírání Pekla; ochránce přírody či myslivec souhlasí se zhoršením životních podmínek pro některá zvířata a s křivením stromů v lese; milovník koček souhlasí se zmrzačením kočky; policista souhlasí s používáním škodlivých plynů a drog; bojovník Kung-Fu či kickboxu předvádí v tělocvičně hovadiny, čímž znesvěcuje své umění; muž při chůzi schválně kroutí zadkem, jako žena, a tak dále.
Byli jsme špatně ovlivněni, abychom porušovali naše pravidla. Lidé je porušovali, aby poslechli autoritu, a já, který jí neposlouchám, jsem je pro změnu porušoval proto, že jsem byl jednak zcela oklamán zrádnými Čechy, a jednak zdravotně poškozován.
Můj otec, který vždycky nesnášel odposlouchávání lidí, se aktivně podílel na jeho zneužívání. A já, "Boží panic", jsem po "zmrzačení" musel začít denně "onanovat", přestal jsem svého psa vodit na procházky a nechal jsem ho utrápit bez včasné euthanasie.
Ty Pekelné krysy přišly a začaly kazit můj život, mojí práci i vztahy. A všude, kde je poslechli a pomohli jim v jejich zlých věcech, budou souzeni.

Nejvíce mě zaujalo, bohužel v negativním smyslu, ubohé chování "křesťanů", pro které je zde jedno pravidlo:

"Skutečný KŘESŤAN má na prvním místě Ježíše Krista a desatero přikázání, a zákony lidské společnosti až na druhém. A pokud mu tyto zákony nařídí udělat něco zlého, čím by porušil pravidla učení Ježíše Krista a zmíněné desatero, tak to udělat nemá. Bohužel, v podstatě 100% křesťanů udělá ledacos zlého, je-li na ně zákonem lidské společnosti a/nebo oficiální autoritou vyvinut tlak, aby to udělali (tento strašný fakt je zjištěn z praxe)."

Ultimátum ublížit:

Když k vám přijde pracovník nějaké policie a oprávněně vám nařídí uškodit vašemu nejlepšímu příteli či příbuznému (třeba na něj donášet), musíte mu vyhovět, protože je to vaše povinnost a hrozí vám trest nebo přinejmenším nepříjemnosti, pokud nevyhovíte. Ale kdyby vám to nikdo nenařídil, tak byste se k vašemu příteli nebo příbuznému dál chovali pozitivně a váš vztah by zůstal dobrý!
No a když jste pro změnu třeba ve vězení a někdo mocný vám dá ultimátum, že buď ublížíte jinému spoluvězni, nebo bude nějak ublíženo vám (či vašim blízkým), jste nepřímo donuceni tomu spoluvězni ublížit. Prostě nemáte moc na vybranou: buď vy (či vaši blízcí) anebo on.
Dalším příkladem je postupné dovedení situace ve vaší zemi do takového stavu, ve kterém napadne nějakou jinou (nebo je jí naopak napadena). A pokud vám bude nařízeno jít do té války a eventuálně v ní i padnout, musíte poslechnout, jinak vás čeká tvrdý trest.
Všimněte si, že nám občas dávají ultimáta: "Buď uděláš něco špatného druhým, nebo bude něco špatného uděláno tobě." Kdyby nám je nedávali, byli bychom k sobě o tolik lepší!

Správně to má být takhle:

"Zlé věci se nedělají, ani když to chce někdo mocný. A když vám dají za občanskou povinnost udělat něco zlého, tak jí prostě nesplníte. A pokud jí i přesto splníte, tak se pak nedivte, že se vám to jednou může nějak vymstít, a to i když se na první pohled zdá, že nemůže."

Zlé věci (tím myslím takové, které jste nikdy předtím nedělali a ani dělat nechtěli) se nedělají už ze zásady. A vy musíte být zásadoví a nedělat je ani tehdy, když jejich provedení nařídí někdo mocný. Když totiž vyhovíte jednomu mocnému, abyste ho uspokojili, jiného mocného tím naopak můžete naštvat, a on za to pak na vás, nebo na vaše potomky, může třeba naházet bomby.
Ale i kdyby je nenaházel, tak už jenom tím, že jste porušili svá pravidla chování, jste poškodili své vlastní "já". To znamená například to, že už nikdy nebudete skutečným křesťanem, že už nikdy nebudete skutečným ochráncem přírody a tak dále, přičemž vaše "křivá přizpůsobivost" se ještě navíc geneticky zanese do vašich potomků, kteří pak budou stejní "kam vítr, tam plášť", tedy "křiváci", jako vy.

Publikoval(a): VolkodavKO, 7.4.2017