Básničky, Poezie, Verše

v

Jsem doma

Jsem doma

Jan Čáp Úvahy » Filozofické

Anotace: Člověk v cizím městě s cizími lidmi.

Jsem doma, na Moravě, v Brně. Byl jsem šťastný. Ustupuje to. Proč se mi tu nelíbí? Lidi kolem mě? Ne! Že by to bylo jen z mojí iniciativy? Že je to služební cesta a pracovní školení? Něco mi chybí. Asi to místo, ty věci, ty lidi kolem mě. Dlouho jsem s nimi byl. Snad roky. Jak dlouho by mě trvalo, zvyknout si? Kdyby tu někdo byl, bylo by to lepší. Asi se mi fakt stýská. Po někom, koho vidím každý den i po těch, kteří mi chybí už dlouho. Telefon, který propojí cestu mezi nimi, mi nepomáhá. Nečinná černá věc, na kterou čekám, až zazvoní. A když už zazvoní, nemůžu to vzít. Nemůžu mluvit ani milovat. Je to čas, který mi pomůže pomalu se přiblížit a obejmout tu, která mi chybí. Ten pocit, když zjistíš, že ta, kterou jsi miloval, nemiluje tebe. A ty s tím souhlasíš.
Publikoval(a): Jan Čáp, 6.9.2017
Přečteno (138x)
Tipy (0) ... dát Tip/SuperTip

Spodek

Stránka generována 18.12.2024 18:40
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti