Anotace: ....

Absence časoprostoru ubírá dimenze na pouhou jednu, tzn. 1D. Záporná čísla neexistují, protože, kdyby existovala -1, bylo by prvotní společenství duální a to není možné. První nespokojená buňka se přeci rozdělila ve dvě. To zaručuje nekonečno a věčnost hmoty a života. A zároveň vylučuje nicotu, impuls a zrod. Je neskutečně těžké si to představit. Už je jisté, že první nespokojená buňka se rozdělila a pozřela uhlík. Elektrony jsou nestabilní a proto také neexistovali. Z čeho byla ale tvořená struktura života, kotva spokojených myšlenek, které udržovali hmotu pohromadě. Jelikož hmota měla pouze jednu veličinu. Život ji musel mít taky. Veličina života je spojení (sdružení). A proto sktruktura života byla éterická, v našem světě už neexistující. Držela myšlenky, které držely hmotu spojenou pohromadě. Nekonečně mnoho myšlenek zaručovalo společenství a nekonečně mnoho osobností s jednou společnou vlastností – Spokojeností díky 8mi barvám, které naplňovali myšlenky raušem. Takže náš svět se zrodil chtíčem jedné myšlenky, která odolala síle barev. Byl to impulz, dosud neznámí v Iris Ex Serpentes. Odtrhla se společně s kusem éteru, zdvojila ho. V onom okamžiku vznikl čas a zároveň prostor, když pozřela kus uhlíku. Tento impulz zapříčinil spojení hmoty a života a dal zrod života našeho. Objevila se nicota v podobě díry. Zbyla jen stopa (odpad, vesmír), která tlakem na živou tkáň roztrhla celé společenství. A pak už to znáte. Pořád toužíme po spojení, po kráse. Ale když přijde do tuhého, ovládá nás chtíč, protože z něho jsme zrozeni. Slučujeme marně vše možné a nikdy to nedáme pořádně dohromady. Je to náš trest. Hmota se o to také snaží. Vznikají sice překrásné sloučeniny, ale pak také umírají vlivem okolních podnětů.

Publikoval(a): FourLeaf, 8.8.2023