Anotace: Další sny, snad tři.

Vracím se za ní do snů. Vrací se stále častěji, ale tvář si nikdy nebere stejnou. Ať nemůžu chodit, třesu se zimou, přiběhne. Probudí se, usměje se. A já se chci vrátit zpět do snů a čekat, kdo přijde, koho najdu, kdo se mě dotkne.
Srdce se mi sevře při každé vzpomínce, a po probuzení se sevře mnohem víc. A přesto nakonec odhalí svou tvář snad jen jedinkrát. Stojím pokorně, hledíc do jejích zářivých očí.

Publikoval(a): Jan Čáp, 26.11.2024