Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Tvá báseň vyzařuje podivný klid, v oné prázdnotě. Možná tam nebyl zamýšlen, ale zaujal mne.
Prázdno znám, stavuje se u mne téměř okamžitě po naprostém zoufalství. Automatická obrana člověka, aby nezešílel... avšak není příjemná. Je nijaka a nakonec je z ní opět smutno.
Moc hezky jsi takové zoufání popsala.
Přeji mnoho lepších zítřků, takových, v jakých na tebe nebude čekat prázdnota, a posílám úsměv :-)
17.8.2012 12:16 | Perfidia chalybeia
Zanechává to ve mě hlubokou stopu.Je sice pravda, že radši bojuji s ňedry, než za ňadry:-DD(Promiň vtípek)
Pocity neplatí složenky a neřeší situace v reálu.
Ale řeší vnímání onoho člověka, a i proto jsou tak důležité. Kdo nic necítí, není, nežije.
Dnešní svět je jen o penězích.O žití teď, ne zítra, protože kdo ví, co zítra vlastně bude ?
15.8.2012 17:18 | Marcone
Žádné úsilí nevyjde naprázdno a každé Vanitas bude zaplněno, držím palce.
15.8.2012 15:39 | qala
Dobré. Piš však více o radostech života než o smutku.
15.8.2012 9:15 | děda včela
básen na mě dýchla totální beznadějí...tvorba stručná,účelová,depresivní....dva body!
14.8.2012 22:06 | Martin Havlíček
...pocit plný prázdnoty znám taky!
14.8.2012 21:49 | modrá