Anotace: Je to spíše básnická povídka. Věnováno příteli.Rozhodnutí jsou někdy těžká,ale jednou to Ona pochopí,že na lásku jsou potřeba 2 a každý má na ni právo.Běž za svým cílem,štěstím...Ji dávno nemiluješ,kdo ví, milovals?Netrapte se už navzájem a už jí to řekni

že...

...

máš rád svoje děti,
plamínky,
v srdci schované
na cestách…

… v noci s hvězdami uleháš.

Miluješ svou lásku
ne ženu,
milenku, přítelkyni,
hledals…

… ji dlouho a tak dlouho ji už máš.

Chceš to spojit a být
šťastný,
mít to, co Ti chybělo,
láska…

…ženu, kterou miluješ a děti, rodinu.

A myšlenky v hlavě
kolují,
jako zběsilé zimní vločky,
studí…

… Tě Ona, co myslí, že ubližuje potají.

Ale oči všechno vidí,
rozum
ten se srdcem dal si ruku,
spolu…

… dosáhnete cíle a žena Tvá pochopí:

"že lásku nic neporazí, pouto je silné,
za nějaký čas, budeš se svou přítelkyní
a děti? Děti, si vždycky cestu k Tobě
najdou.

Jedová slova, ty výhružky a podlosti,
to nikam nevede, jenom k bolestem
a k slzám, sama ať dá si otázku, komu
to víc ubližuje.

Máma bude vždycky jejich mámou,
tak jako táta, nikdy nepřestane být
jejich tátou, na tom se nic nezmění,
jen miluješ jinou…

…to se v životě stává,že se lidé rozcházejí, chyba je v obou."
                                           (rozvádějí)
 


Copyright © 2012 NikitaNikaT.

Publikoval(a): NikitaNikaT., 2.9.2012