potkávám smrt asi častěji, než běžní lidé, někdy díky té "všednosti" proto mívám pocit, že už se jí vůbec nebojím, že není tak zlá.. a pak do toho zase spadnu a nerozumím tomu a nechápu a chce se mi bolestí řvát..

tahle báseň má atmosféru, rozpoutala ve mne spoustu pocitů.. uchopil jsi to moc dobře.. díky

13.8.2017 20:17 | Amelie M.

I smutné věci mají své kouzlo. Krásné verše.

24.10.2014 17:04 | Kněžka

Děkuju za hezký komentář, Kytičko, svatá pravda, to je ta paralela ročních a životních období...

24.10.2014 6:32 | Mirastus

Podzimními cestičkami
chodí smutek - starý známý....

Je to každý rok stejné a přece si nemůžeme zvyknout:-)

23.10.2014 22:11 | Kytka62