Anotace: se vracím z černobílé

.
Spletu si lůžko z černobýlu
a vratičem ho ozdobím
toužím zas nalézt svoji sílu
lehnu si do něj, mám tu víru
staré v něm lépe opustím.

Zareju ruce do země
vzpomínky plují přese mě
ztiším se v slzách do vhledu
že poléčit se dovedu.

Ta opuštěnost- babičky
strach o přežití- dědy
smrti a starý písničky
provázely mě všady.

Mami-tos skrz mě řekla ty!
a tati-to je tvoje
vy jste si to už odžili, úcta
však vám to nechávám
já vzdám se v sobě přejímání, boje.

Pak mizí strachy, samota,
viny a hloupý vzorce
košili tuhou vysvléknu
sukni přes hlavu navléknu-
a vrátím se zas k rozesmátý holce!
.

Publikoval(a): Lipová, 10.8.2017