Díky, Mari.

26.11.2017 20:45 | Desiré

Uf, ta je, temná a bouřlivá... ST

26.11.2017 18:29 | Mari13

Nemusíš dodavát vůbec nic, díky Bláži. Mně stačí, když vím, že jsi se mnou chvilku byla.

22.11.2017 18:58 | Desiré

Oslovila i mne ; a mnohdy u Tě nepotřebuji nic dodávat...B.

22.11.2017 18:53 | Lipová

Ještě jednou všem moc děkuji.

22.11.2017 18:43 | Desiré

Nádhera až mystická, spíše tuším, než vím, co je za tím, někde v hloubce... M.

22.11.2017 18:26 | Mirastus

Jak jen to udělat aby i napodzim bylo veseleji. Krásné!K

22.11.2017 10:25 | Kytka62

Krása ve smutku tvých slov...Někdy si říkám, proč ty smutné básně, jsou ty nejhezčí?! Tady ale cítím opravdu hluboký niterný smutek...doufám, ze je lépe...

22.11.2017 8:53 | Klarineb

Pěkné, líbí se mi.

22.11.2017 8:48 | děda včela

Jani a dvakrát Martine, mockrát děkuju, že pořád patříte k lidem, co snad dokážu něčím oslovit.

21.11.2017 23:31 | Desiré

plná touhy i bolesti...kvalitně zpracované...velmi...za dva!

21.11.2017 22:47 | Martin Havlíček

A byla by obrovská škoda, kdyby se to tam válelo dál... Šári tvé verše mě opět silně zasáhly, ST.

21.11.2017 22:21 | Makaveli

to je krása, jako by se jí v tom mrazivém jíní dotkl Andersen...

21.11.2017 22:08 | Gaia.

Díky Míro, on je vždycky někdo první, někdo prostřední, někdo poslední...:-) Ne vážně, opravdu moc děkuju, já jsem si myslela, že po tom duetu s druhým Mírou, už nedokážu nic napsat. Je teda fakt, že se mi to tu válelo po papírcích už nějaký ten pátek, tak jsem ráda, že se líbí.

21.11.2017 21:45 | Desiré

Takže budu první, co má něco napsat k tomuhle skvostu...hm. Těžko říct, kam se ztrácí teplo, když si chlad vynutí své výsostné právo vládnout...
Smutněkrásná Šári...mrazí z toho, však tvou neodolatelnou poetikou. Tak jsem se zase ztratil v řádcích.
ST

21.11.2017 21:25 | gogol