Kdepak se asi berou slzy?
padají jako rosa ranní?
a proč jsou ještě k tomu všemu
se solí zdatně promíchány?

třeba ta voda šedou smývá
a prach na duši usazený,
bez soli také žít se nedá,
nad zlato si ji mnohý cení...

(nějak jsem se zatoulala v čase zpátky) :o)

27.9.2013 17:22 | Cecilka

Líbí se mi jak píšeš...a tahle je krásná...

15.1.2013 15:51 | Andymio

jedna z tvých citlivěji napsaných,mě se to moc líbilo,dávám dva bludištáky a je to pravda ten kdo občas neventiluje slzami tak nemůže být štastný,páč radost a smutek patří k životu a ani jedno není zlo.

28.7.2012 15:00 | Martin Havlíček

Smutně zapředená s nádechem melanchlie a načerno obarvené smutné touhy. S touhle buásní se ztotožňuju skrze svoje pocity, protože jsem (jak párek správně poznal v mé poslední básničce o tý sonátě) citlivej kluk. Nosim černý hadry a češu si vlasy na patku. Hééééééééééééé =DDD

25.7.2012 23:20 | ZENITZERO666

Tak krásně jsi vyjádřil pouť slz, první a třetí strofa jsou naprosto dokonalé...škoda té druhé, ta mě trochu zklamala, zdá se mi, že je tam navíc a ještě k tomu neučesaná... Mohlo to být výstavní dílo...ale já si jí tam pro svou osobu vypustím, jestli tedy dovolíš :)

25.7.2012 17:29 | Lugilla